Rozbřesk

Probouzím se po třináctihodinovém spánku. Má mysl se začíná rozjasňovat. "Uf, ten desetihodinový let a časový posun mi dal teda zabrat!". Uvědomila jsem si, že jsem se ocitla v zemi vycházejícího slunce, v Tokiu v kapsulovém hotelu. V zemi, kde se také běžně nosí ponožky nejen v sandálích, jako u nás doma, ale také v žabkách.

Ilustrační fotografie hory Fuji. Zdroj: pixabay.com

Ilustrační fotografie. Zdroj: pixabay.com

Komentáře

Okomentovat

Nejčtenější příspěvky

Jídlomat aneb jde to i bez dlouhého objednávání

Obrázek
Toulám se Tokiem s otevřenou pusou. Žasnu, jak je vše takové jiné. Plná vjemů si náhle uvědomím, že mi úpěnlivě křičí žaludek: " Mám hlad! ". Můj mlsný jazýček marně hledá něco vegetariánského. Nakonec narazím na vitrínu, ve které jsou plastové kopie jídel k nerozeznání od pravých. Vedle vitríny je automat. Vyberu si jídlo a najdu jeho číslo na automatu. Po zaplacení mi vyjede lístek, který vezmu dovnitř do bistra a předávám jej u pultu kuchaři a číšníkovi v jednom. Zeptá se mě, zda chci pohankové nudle ( soba ) nebo tlusté pšeničné nudle ( udon ). " Soba ," vydám ze sebe tiše a ostýchavě a doufám, že opravdu nedostanu "soba" :-) Po pár minutách už kuchař vyvolává název mého pokrmu a jdu si (naštěstí) pro nudle. Opatrně je nabírám hůlkami snažíc se nepoprskat to všude kolem. Mezitím co bojuji s "hady" na talíři, přichází a odchází několik místních, kteří vysrknou horké nudle na pár zátahů za mohutného zvukového doprovodu. Můj pokus je napodobit ...
Číst dále »

Kdo si hraje (na automatech), nezlobí

Obrázek
" Jestli toho klauna netrefím míčkem, tak nedostanu bonusové kolo! ", říká mi netrpělivě hlas v mé hlavě v soutěživé extázi. Tuto extázi jsem prožívala v budově s barevnými lákavými billboardy a blikajícími panely, ze které se hlasitě ozývaly všemožné zvuky. "Pachinko" a "Slot" - někdy až několikapatrové budovy plné (vý?)herních automatů. Narážím na ně nejen ve velkoměstech, ale i v menších městečkách. To, co mají společného, je příšerná kakofonie hluku linoucí se z automatů a také (pro mě překvapivě) mnoho návštěvníků všech věkových kategoriích.  Najdete zde hrací automaty na vytažení plyšáků, potravin, hraček a jiných více či méně obvyklých věcí. Dále klasické hrací automaty, ale také je možnost zahrát si např. závodní, střílecí či bubnovací hry. V některých hernách je dovoleno i kouřit, což snadno poznáte podle mlžného oparu a hluku evidentně nestíhajícího odtahu vzduchu. Na veřejnosti smíte kouřit jen na vyhraněných místech, kterých mnoho není.  ...
Číst dále »

Můžeš-li, dej si šlofíka

Obrázek
Nastupuji do vlaku a zvědavě se rozhlížím kolem sebe. Málokdo tu mluví a pokud mluví, tak velmi potichu. Nikdo nejí a rozhodně nikdo netelefonuje, je to totiž zakázané. Nejčastěji vidím spící lidi, lidi, kteří hledí do telefonu, knížky nebo mangy a pak studenty, kteří se učí dokonce i během cesty domů ze školy, pokud tedy také nespí! Cestou z vlaku jsem potkala dalšího spáče, a to na sedačce v zaparkovaném autě. " Zdá se, že si Japonci rádi zdřímnou, kdykoli dostanou příležitost, " dojde mi v tu chvílí a pak se také zasním: " Kéž bych také uměla zalomit to kdekoli a kdykoli by se mi zlíbilo a nechat si něco krásného zdát, třeba o lištičkách... " Jak to máte Vy? Také si rádi dáte šlofíka, kdykoli se naskytne příležitost?
Číst dále »

Kdo jednou okusí, už navždy podlehne

Obrázek
Kde že jsem to byla? Jo, opět na záchodě... Kdo jednou okusí japonské záchody, tak se mu po nich rozhodně bude stýskat. Najdete tu dva typy záchodů: turecké (suché či mokré) anebo západního typu, superfunkční s různými vychytávkami: s vyhřívaným prkénkem, ostřikem předku i zadku, zvukové efekty tekoucí vody a v neposlední řadě automatické zvednutí prkénka pro pány. Někdy se Vám dokonce při příchodu prkénko zdvořile pokloní! Trvalo mi n ěkolik dní, než jsem sebrala odvahu všechny funkce vyzkoušet, ale Vaše každodenní tělesné radosti pak získají naprosto nový rozměr. Nedělejte prosím stejnou chybu a začněte co nejdříve experimentovat, protože čím více pojedete na jih, tím více budete narážet na záchody tureckého typu a tam už budete jen zkoušet jak si správně "čupnout" :) Více  o japonské záchodové kultuře  v anglickém videu na webových stránkách výrobce TOTO záchodů. Ukázka ovládání záchodu.
Číst dále »

Poznatky z cest: Zvyknete si na ledacos

Obrázek
Když už několik týdnů jíte k obědu, k večeři a někdy i k snídani rýži, a stále Vám chutná, a navíc když už jíte i hranolky s hůlkami, tak Vám dojde, že už jste možná příliš dlouho v Japonsku... __________ Ráno se probouzím zimou. Při pohledu na teploměr zjistím, že ukazuje 23°C. " Asi se porouchal, " napadá mě. Podle kompjůtru NE. Jediné co tu je vadné jsem já, protože jsem si příliš rychle zvykla na subtropické teplo. " To bude těžký návrat do zasněženého Česka. ", povzdechnu si...
Číst dále »

Někdo venčí psa, jiný venčí želvu

Obrázek
Parky jsou pro mě zelené oázy klidu v neklidných městech. A zdá se, že i pro japonské rodiny, které tam o víkendech tráví se svou rodinou volné chvíle. Otcové často nosívají své malé ratolesti ve "váčku" na přední straně a věnují svým dětem velkou pozornost. " Možná to je tím, že bývají značnou část dne mimo domov v práci, " napadá mě při této podívané.  Usměji se na malé dítě, které se učí své první krůčky s rodiči. Rodiče se nesměle usmívají zpět na mě a dítě? Dítě se rozplakalo. " Že bych příliš vycenila zuby? ", rozhozená nezvyklou reakcí se zamyslím a pomalinku usínám ležící na trávě, opřená o svou krosnu... Sluneční paprsky a hřejivá rodinná atmosféra mě ukolébaly ke spánku. Po chvíli se probouzím z příjemného snu a sleduji chlapce, který se svým tátou a mladším sourozencem loví hmyz teleskopickou síťkou.  Vydávám se k rybníku, který, jak se ukazuje, překypuje životem. Plave v něm velké množství kaprů, menších želv, rozličných vodních ptáků....
Číst dále »