Někdo venčí psa, jiný venčí želvu

Parky jsou pro mě zelené oázy klidu v neklidných městech. A zdá se, že i pro japonské rodiny, které tam o víkendech tráví se svou rodinou volné chvíle. Otcové často nosívají své malé ratolesti ve "váčku" na přední straně a věnují svým dětem velkou pozornost. "Možná to je tím, že bývají značnou část dne mimo domov v práci," napadá mě při této podívané. 

Usměji se na malé dítě, které se učí své první krůčky s rodiči. Rodiče se nesměle usmívají zpět na mě a dítě? Dítě se rozplakalo. "Že bych příliš vycenila zuby?", rozhozená nezvyklou reakcí se zamyslím a pomalinku usínám ležící na trávě, opřená o svou krosnu... Sluneční paprsky a hřejivá rodinná atmosféra mě ukolébaly ke spánku. Po chvíli se probouzím z příjemného snu a sleduji chlapce, který se svým tátou a mladším sourozencem loví hmyz teleskopickou síťkou. 

Vydávám se k rybníku, který, jak se ukazuje, překypuje životem. Plave v něm velké množství kaprů, menších želv, rozličných vodních ptáků. Poblíž zahlédnu dokonce i hada. Kolem mě se prochází lidé se svými mazlíčky, přesto jsem nikde nenarazila na žádného podpapíráka. Místo toho jsem narazila na pána, který venčil svou želvičku.

Také trávíte rádi s rodinou víkendy v parcích? Narazili jste tam někdy na méně obvyklého mazlíčka?

Rybník v Ueno parku a v něm plavající kapři, želvy a had. Vedle nich lotosové listy.

V Tokiu najdete ještě dalšího pána, který venčí svou želvu.

Tahle želva však je mnohonásobně větší než ta, kterou jsem viděla já.